Reportáže


Neboli taková kronika toho co máme za sebou pohledem kluků (a občas i holek), kteří se účastnili. Někdy jde o věcnou reportáž, někdy o velmi zajímavý pohled na akci, někdy o humorný kousek a někdy třeba zase o povídku na pokračování. Všechny určitě stojí za přečtení. Rozhodně těm, kdo se účastnili, ale i těm, kteří se rozmýšlejí, jestli se mají nějaké naší akce zúčastnit, aby zjistili, že vlastně nekoušeme, že jsme normální (v rámci možností :-) ).

Je neděle večer – polonoc a já jsem si uvařila banánovo jahodový čaj, který sem si přivezla jako výslužku zbytků z Rýmařova, a vzpomínám (jestli se teda dá vzpomínat poté, co od vzpomínaného uplynulo sotva pár hodin) na víkendové setkání náctiletých gayů. Skoro je mi líto, že u toho neslyším hurónský smích Deponyho, Martin mě nefotí, Miloš nikoho neháže do sněhu a nikdo se neptá, co teď bude na programu.

1. prosince jsme si připomenuli Den boje proti AIDS, den který je symbolem a také varováním před stále aktuálním a narůstajícím problémem, problémem který může vyřešit jen informovanost a prevence. To je důležité hlavně pro mladé lidi, kteří teprve začínají se sexuálním životem a dvojnásob to podle mě platí právě pro náctileté gaye, protože se k malým zkušenostem a nízkému věku přičítá ještě rizikovost gay komunity.

Ochladilo se, takže by bylo dobré se ohřát u nějakého tématu, které zajímá asi všechny. Tím tématem bylo tentokrát "mužství". Povídali jsme si hráli s myšlenkou nebo otázkou: Co a kdo je muž? V jakých situacích se cítíme mužsky? Může se muž někdy cítit žensky? Jak se mění mužství z chlapectví? Vylučuje se nějak mužství a gayství? Je mužství jednotné, jasné a dané jednou pro vždy? Sraz byl v sobotu 23.10. ve 13.00 na Hlavním nádraží pod hodinama a pak jsme se přesunuli do klubovny Studu.

Je sobota 4. září, devět hodin ráno. Nestíhám, mám pár minut zpoždění a můj úprk skrz centrum musí u kolemjdoucích budit pocit, že mi evidentně ujíždí poslední vlak. „Pod hodinami", kde je obvyklé místo k setkávání pro Brňáky a i mimobrněnské (těm se pak ale musí pečlivě vysvětlit, co tím chtěl autor říci) už stála menší skupinka lidí, kteří z dálky vypadali normálně.

I když běžně nemám potřebu (jako jiní nejmenovaní :-)) neustále něco literárně plodit, po tomhle víkendu i já mám chuť usednout za pomyslný psací stroj. Protože ti často literárně tvořící napíší určitě obsáhlejší, čtivější a hodnotnější povídání, pokusím se být stručný - i když to asi půjde těžko. Nemá smysl abych se rozepisoval o celém víkendu - i když by to bylo veskrze příjemné povídání. Spíš jen vytáhnu určité momenty obzvláště hodné popsání.

Deváté setkání náctiletých gayů proběhlo v pátek 7. 5. 2004 od 17 hodin v klubovně Studu na Bratislavské 31. Téma setkání bylo tentokrát trochu pikantnější: (Ne)bezpečný sex - Co je vlastně sex a jak souvisí s pocitem (ne)bezpečí? Co nás vzrušuje a co nás ohrožuje? Kdo určuje hranice a jaké jsou?

Reportáž ze setkání pro vás tentokrát sepsali sami účastníci...

Na den 27. února bylo ohlášeno další setkání náctiletých gayů, na které jsem se už dva týdny těšil. Oproti minulým srazům se tento konal v novém prostředí klubovny na Bratislavské ulici v Brně. A tak jsme se něco před pátou hodinou vypravili na místo konání. Cestou jsme potkali pár kamarádů z předešlých akcí a tak jsme byli rádi, že nemusíme jít sami. Před vraty do pavlačového domu číslo 31 už na nás čekala Katka. Asi si nebyla jistá jestli správně trefíme. Uvnitř už bylo všechno připraveno a tak jsme mohli začít.