20101113-152914-gate-bazi-img_4493bJe právě sobota, ano, opět tradiční soboty, které jsou vyhrazeny setkáním GaTe. Ačkoliv po pěti týdnech nikdo teplo neočekával, slunce nám opět dalo šanci a mimořádně teplý listopadový vzduch zafoukal celkem 17 účastníků pod ocas koně se svým žokejem - svatým Václavem - na Václavské náměstí v Praze.

Dnešní setkání však nebude jen tak obyčejné. Už jen proto, že jsme se dočkali další návštěvy několika zástupců brněnské odnože v čele se svým vedoucím Markem, který také dnešní setkání organizoval. Jedná se totiž o "sekunda parte" živého dokumentu, který se věnoval problematice "coming outu". Sraz pod muzeem byl naplánován na 14:30 nyní již středoevropského času, ale přesto hrstka opozdilců dorazila spíše během deseti minut po termínu. Pak již nic nebránilo tomu, abychom se všichni přesunuli na avizovanou adresu do kavárny Therapy, kde nás čekalo posledních pět účastníků. Zde jsme strávili téměř celé odpoledne. Ještě jednu zvláštnost pozvánka na setkání přinesla. I když bylo možné s sebou přivést osobu, která do GaTe nepatří, žádný člověk z řad heterosexuálů bohužel nepřišel, aby se s námi se svým pohledem na homosexuály pochlubil.

20101113-192540-gate-bazi-img_4571Již zde zazněl výraz "coming out", vlastně je spojován dnes výhradně s homosexualitou. Nepochybuju, že drtivá většina vysvětlení tohoto sousloví zná, ale přesto si dovolím malý úvod, který každému objasní, o co v podstatě jde. S dovolením budu citovat, že "coming out je v širším smyslu označení procesu během kterého člověk rozpoznává a akceptuje svou menšinovou sexuální orientaci". To je jen krátká definice, která se dá pojmout mnoha způsoby. Spočívá tedy v osobním vyrovnání se se svou orientací a dále přiznání se několika osobám, případně veřejnosti, jak to dnes provádí některé ze známých osobností. Připojím ještě krátkou definici, odkud úsloví pochází. Pojem "coming out" je převzat z angličtiny, v hrubém překladu znamená "vyjít ven" a doposud zatím neexistuje český ekvivalent. Ovšem určitým synonymem může být výraz "sebepřijetí".

Zmínil bych také vzácného hosta, přepokládám, že osobu z řad odborné veřejnosti ještě GaTe nehostil, je jím pan Mgr. Václav Rosický, psycholog, který se zabývá homosexualitou, problematikou coming outu. De facto přijel pitvat naši duševní stránku, co se homosexuality týče. Tento milý pán však nepřišel sám, přivedl s sebou slečnu Nicol, o ní jen zmíním, že je člověkem transsexuálním, jelikož bych se tohoto tématu nechtěl příliš dotknout, sám mám s tímto jen mizivé zkušenosti. Navíc by asi nikdo nechtěl, aby se někdo hrabal v soukromí toho druhého.

Protože nás bylo poměrně dost na vybrané zasedací prostory v kavárně Therapy, vytvořili jsme trochu větší "kulatý stůl" bez stolů, zato s obrovským prostorem uprostřed, který jsme později využili. Poté jsme se sami sobě navzájem představili tím způsobem, že kromě svého jména dotyčná osoba sdělila nějaké stručné informace o sobě. Naše setkání se následně skládalo z několika fází. Všem byly na počátku rozdány papíry a pastelky a každý měl za úkol nakreslit dům dle své fantazie a na druhou polovinu listu cokoliv jiného, co každého konkrétně vystihuje. Pokud bychom měli "rozebrat" nakreslený dům, tento obrázek by se dal přirovnat k již několikrát zmiňovanému stavu "coming out". Každý nakreslil jiný dům, každý si prošel sebepřijetím po svém, případně se na svou akci teprve připravuje.

20101113-193710-gate-bazi-img_4587V hlavním bodě jsme si pak všichni vyslechli pět příběhů odvážlivců, kteří se nebáli vystoupit před skupinou a otevřeně mluvit o svém sebepřijetí, ať už v tom dobrém světle, či poznamenaném útrapami druhé strany. Z vyprávění bylo znát, že téměř všichni si prošli tímto stavem v průměru čtyři roky poté, co sami zjistili, že dívky nebudou v jejich životě to pravé ořechové. Mnoho z nich mělo také podporu jak ze stran blízkých osob, kamarádů, tak i rodičů, ale ne vždy je "coming out" tak, jak zaznělo z úst hovořících. Především je nutné najít odvahu a také způsob, jakým jim to bude sděleno. Je potřeba se také připravit na to, že reakce kamarádů se značně může lišit od reakce rodičů. Jedno je však jisté, vždy bude rodiče mrzet, že se nikdy nedočkají jejich potomků, tím hůře, pokud je homosexuální osoba jedináčkem. Pak už je jen a jen na rodičích, jak se s daným problémem vyrovnají. Existuje mnoho případů, kdy se nad tímto vůbec nepozastaví, a případy, kdy se vše řeší ne právě nejšťastnějším, v extrémních případech ba přímo zoufalým způsobem.

Abychom se trochu uvolnili od osudových příběhů našich aktérů, uspořádal Marek malou kulturní vložku, jakési divadelní "oqénko", řečeno ústy Ester Kočičkové. Sedm divadelních kroužků po třech osobách mělo sehrát scénku, jak se přiznat svým rodičům, sousedce, spolužákům, kolegům v práci, učitelům ve škole a sourozencům, že je dotyčná osoba gay. Svých úloh se všichni chopili svědomitě a se vší vážností, zvláště však musím vyzdvihnout herecký výkon slečny Nicol a mimořádně vynikající scénku páté skupiny ve složení Tomáše, Zdeňka a Jimmiho s neobyčejně vtipnou pointou. Prakticky jsme si tím všichni ukázali, jak by náš "coming out" doléhal na naše okolí.

Na závěr se na přichystaném počítači promítal krátký dokument o "coming out" z brněnské skupiny GaTe, kde jsme se mohli dozvědět krátké reakce šoty s aktéry, kteří již mají výstup za sebou. Mimoto zde byly i záběry z nedávného víkendového setkání ve druhé polovině měsíce srpna.

Čas se naplnil a nám nezbývalo nic jiného, než zasedací místnost uklidit a vrátit zpátky majiteli. Měli jsme tedy tři a půl hodiny na sdělení svých dojmů a zážitků okolo "coming out", dokud jsme ještě byli pohromadě. Poté většina ze skupiny navrhovala individuální program, ale ještě chvíli jsme bez problémů pokračovali dále v kavárně a vše završili okolo 20:00 večeří a vyprávěním, případně dodatečným seznamováním se, jelikož opět většina z účastníků se tady sešla poprvé.

Broněk.