IMG_0469Píše se 27. srpna léta páně 2009 a já vyrážím spolu se svými spolubojovníky na dalekou cestu do Blatin. Vesnice, ve které se odehrají již LCDMXII. Nelympijské hry.

Po ukrutné cestě plné strastí dorážíme na autobusovou zastávku kdesi v divočině a potkáváme mecenáše této obdivuhodné soutěže. Po spáchání přepočtu se přesouváme na nedalekou louku, kde máme poznat své společníky i nepřítele jménem. Všem se to více či méně daří a my se můžeme přesunout k další hře.

Nyní máme hledat vlastnosti lidí, nastává neuvěřitelný zmatek a anarchie, ale nakonec se to všem podařilo a po různě slepovaných skupinkách vyrážíme na cestu s nelympijským ohněm. Dlouhou cestu si ulehčujeme hledáním fotografií vyjadřujících nám přidělená slova. Když se doplazíme na chatu, tak s hrůzou shledáváme, že jeden z týmů, který vyrazil s nelympijským ohněm, se ztratil. Jakmile i tato poslední družina dorazila, mohli jsme se jít ubytovat. Po seznámení s prostředím jsme byli vyhnáni před chatu a byli nám představeni naši vůdci. „Krásná" Kleopatra, Caésar, Vůdce Galů a v neposlední řadě Římský Gladiátor, kteří oficiálně zahájili již LCDMXII. hry nelympijským ohněm v podobě ohňostroje a hudby.

IMG_0514Po představování jsme byli pozváni na hostinu (musím podotknout, že jídlo bylo po celou dobu víkendovky výborné) a poté se šlo spát.

Druhý den hry započaly a my jsme se vydali na ranní poněkud housenkovitou rozcvičku :-). Čtyřčlenné týmy vytvořily housenku, kde „hlava" housenky; tedy přední člen měl za úkol ukrást ocas (šátek umístěný na „zadku" housenky, tedy na posledním členu housenky. Po rozcvičce jsme si šli vychutnat snídani a vylosovat si své týmy. Zařazování probíhalo náhodnou formou vyjmutí jednoho z papírků se jménem skupiny a orazítkováním samotného Julia Caésara. Hned započal první úkol.

Každý tým měl najít menhir, kterým by se prezentoval. Všichni tedy fasovali mapu a hurá do terénu. Po úmorné chůzi jsme začali hledat náš menhir ve vodách, dokonce jsme obětovali jednoho muže vodám, abychom ho našli, ale on nikde nebyl. Po krátké komunikaci s patronem této soutěže jsme zjistili, že ho hledáme na špatném místě a už nebylo těžké menhir najít. Vylovili jsme ho z řeky a táhli směrem k chatě, bohužel byla přeceněna váha dřeva nasáklého vodou a naše cesta trvala trochu déle než ostatním a tak jsme nechtěně ostatním poskytli náskok v následujících disciplínách. Po donesení menhiru započala odpolední hostina a poté jsme se opět vrhli do boje o bodíky. Skládali jsme po slepu jistý tvar stavebnice, tvořili čtverec taktéž bez použití zraku i slovní komunikace a hledali čísla na poblázněné klávesnici. Jakmile bylo dokonáno, vrhli jsme se na úpravu menhirů a užili si zaslouženou polední pauzu.

P1040217Po vztyčení menhirů do země byly rozdány první body. Následně jsme byli nahnáni do chaty a započala bitva zpěvu ve třech disciplínách v podobě vydání zvuku o co nejvyšší a nejnižší frekvenci tónu a tím si likvidovat sluch. Nutno podotknout, že už po druhé disciplíně bylo na účastnících vidět, že by neuškodili pilulky na bolest hlavy či kvalitní ucpávky do uší. Za některé tóny, které byly vykřičeny jistými jedinci, (včetně mého Tomíka) by se nemusela stydět ani „lepší" polovina lidstva (to si teprve člověk uvědomí, co si namluvil do rodiny :-D)Když jsme se vyvřískaly, byli jsme pozvaní na koulení míče po silnici a na lov divočáka. Obě disciplíny přispěly k náskoku Kleopatřiným kněžkám a zdálo se, že Kněžky letošní Nelympijské hry vyhrají.

P1040221Po těchto sportovních výkonech jsme se snažili vytřískat body z nošení dřeva na oheň. I v této disciplíně Kněžky ukázaly, jak má vypadat upravená hromádka nefalšovaného přírodního produktu :-) Když jsme i tento úkol splnili, byli jsme rozděleni na dva týmy (Kněžky s Bruty proti Galům a Gladiátorům) a hrála se šílená hra Pták Jarabák, kde Bruti s Kněžkami s přehledem zvítězili. Po sportovním výkonu jsme se seskupili u táboráku a začali si vychutnávat oblohu plnou hvězd, příjemného tepla z táboráku a v neposlední řadě výborných buřtů. Ani poté nám ovšem nebylo umožněno ulehnout do našich lóží. Započala bitva před chatou, kde jeden z týmu měl popsat předmět a druhý ho měl podle popisu nakreslit a výkresy si prohodit s druhou dvojící z čehož vznikaly celkem zajímavé karikatury. Poté jsme byli konečně uvolněni a mohli jít spát.

P1040265Třetí den začal kulturní vložkou; spíše několika vložkami :-). Musím uznat, že známá píseň českého mistra Karla Gotta včelka mája by mě ještě tak nedokázala probudit, ale v německém jazyce... to člověku opravdu prožene faldy. Včelí nálada nás neminula ani při rozcvičce kdy bylo „nutné" jako pravá pilná včelka vysunout pomocí brčka lentilku a přenést jí do úlu (talíře na druhém konci chodby). Odměnou nám byly lentilky v nestandardní velikosti. Po snídani byla odstartována další disciplína. Každý z týmů měl nacvičit choreografii tance se stuhou. Všichni to pojali trochu po svém, ovšem i tak létali vysoká čísla v bodovém hodnocení a Brutové vyhráli s pouhým jednobodovým náskokem.

Nestihli jsme ani oslavit bod a už jsme byli vypuštěni s turistickou mapou v ruce do orientačního běhu. Někteří ho vzali jako závod, jiní jako procházku po lese, ale časem se do cíle doštrachali všichni. V této disciplíně byli nejúspěšnější Galové a Gladiátoři. Následně po obědě se vyskytly potíže s povolením k pobytu a my si měli vyřídit nové doklady u lehce připitomělých úřednic Boženek. Nutno podotknout, že čtyři krásné Boženky byli opravdovým nátlakem na naše psychické zdraví, což se projevilo na našem psychrometru, pro některé i na fyzometru.

P1040388Po chvíli jsme přemýšleli čím je praštit po jejich úřednických palicích. Po tomto psychickém týrání jsme byli pozváni na další ze sportovních disciplín, kde jsme se předháněli v zírání na druhého. Z předvedených výkonů občas padaly oči z důlků. V této disciplíně byl nejúspěšnější Kuba z týmu Brutíků, kteří se překvapivě dostali do vedení. Aby se den neobešel bez tvůrčích schopností, každý si vytvořil vlastní lampión vykrášlený podle vlastní fantazie. Vydali jsme se k potoku, kde jsme své výtvory postupně pouštěli vstříc místním vodám za světla svíček, příjemné hudby a hraní na kytaru Tomáše. Musíme říci, že Tomáš má opravdu krásný hlas. Po návratu do chaty jsme se uchýlili ke spánku a skončil náš poslední společný večer.

Když nás opět ráno vyhnali z postelí (tentokrát rozhodně lépe zvolenou hudbou pro naše sluchovody), vydali jsme se k nedalekému rybníčku. Dva členové týmu pádlovali po slepu jen s navigací od dalšího člena týmu. Po překonání první části trasy proběhla výměna navigátorů a tým vyrazil zpět. Kněžky měli velký náskok a zdálo se, že Nelympijské hry skončí patem. Na zpáteční cestě však Kněžkám došli síly a tým Brutů nakonec s přehledem vyhrál a připádloval si pro další bod. Kupodivu byla jen jedna srážka a naštěstí se při ní nikomu nic nestalo. Pak jsme se celý promočení hnali do chaty sbalit se a vrhli se na vyhlašování výsledků Nelympijských her, kde naše oči zakusili poslední a nejtěžší zkoušku (účastníci jistě vědí o čem mluvím :D). Poté už se každý rozprchl domů.
Těšíme se na další ročník her, až budeme moci zase ukázat co v nás je.

Gaius Brutus Neaktivus a neposkvrněná Kleopatřina kněžka.

Tom & Zdeněk