20070916-134536-musov-bazi-img_0794a_Dámy a pánové, pohodlně se prosím připoutejte a pevně se usaďte, právě začínáme! Bylo, nebylo za devatero horami a devatero dolami, tam, kde se rozprostírá česká kotlina, mnoho mladých sličných jinochů, kteří se rozhodli, že společně stráví jeden z posledních víkendů letošního léta. Následující řádky vyjadřují můj pohled na tento víkend. Konečně jsem ve stavu, kdy jsem schopen sesmolit něco alespoň trochu smysluplného. Je to asi 58. verze, jelikož všechny předchozí byli poněkud ... ehm ... jednostranné.

Povznesl jsem se tedy na vyšší level (26 - pak už je jenom extáze, poslanecká sněmovna, nebe a Bůh ve vzduchotechnice) a pokusil jsem se popsat víkend z pohledu člověka emočně vyrovnanějšího. Například z pohledu toho pána, co předělával ty kachny na labutě (včera jsem díky němu a Bazimu měl asi 20ti minutový záchvat smichu) :-). Určitě se bude od pohledu ostatních lišit ,a to už jen třeba proto, jak mi cestou zpět řekl jeden moudrý garant, že pro člověka, který připravuje program plyne čas daleko rychleji. Zároveň slibuji, že se budu snažit být co nejvíce stručný ;-). Jo, ještě jedna drobnost - číselné řady u některých jmen navazují na minulou reportáž. Je to takový primary key .... :-P.

Kapitola 1. klasický statistický a faktický úvod (můžete při čtení vynechat :-))

Datum: 14. září 2007 15:30 SELČ - 16. září 2007 17:00 SELČ
Místo: Autokemp ATC Merkur vodní nádrž Nové Mlýny, Jihomoravský Kraj, Česká Republika
Počasí: celkem slušné, i když byl ve vzduchu cítit přicházející podzim

Účastníci zájezdu:

  • team gejt: Jiskřivý Jakub I, Mrkvový Míša, Mrazivý Milda, Milý Mirda, Milostivý Martin (Bazi), Třpitivý Tomáš (Klaus) II
  • účastníci: Válečný Vašek, Pohodový a Pragmatický Petr (2x), Strašný Sigi, Famózní Franta (Dafné), Kulišácký Jakub II
  • přizvaní kamarádi: Troubový Tomáš (Zeman) I, Poctivý Pája III, Pečlivý Petr

Nejoblíbenější hra: MC Donald's vs. KFC
Nejméně oblíbená hra: Aréna
Plán: snad to splnilo očekávání

Kapitola 2. Nalodění a příjezd do kempu (ani tohle není úplně podstatné)

Asi ve tři čtvrtě na 14 jsem v práci vypnul počítač a se slovy "je čas" a hlubokým povzdechem se vydal vstříc víkendovému dobrodružství. Nabral jsem směr autobusové nádraží, kam jsem jel pozdravit účastníky i členy teamu a nabídnout jim, že jim na místo dovezu zavazadla. První zácpa. Super. Volá Bazi, že to stihne asi jen "taktak". Super. Přijel jsem na nádraží asi 5 minut před odjezdem autobusu. Zběžně jsem pozdravil Míšu, Mildu, Petra I., Kubu I. a Vaška. Někteří na mě naházeli tašky a začali nastupovat do autobusu. Po chvíli přiběhl udýchaný a zpocený Bazi a stihl autobus. Šikovný klučina. Zamávali jsme klukům do odjíždějícího autobusu a vypravili se s Kubou na předvíkendovkový nákup ... eee teda do zácpy :-). Musim na Kubu bonznout, že v Tescu šlohnul tužku, aby měl čím odškrtávat nákup a pak ji ani nevrátil :-/. Zlý klučina. No a teď tu tužku mám doma a jenom se klepu až tu zazvoní švestky :-(. Super. Po hodinovém nákupueezácpě jsme se opět pohnuli směr Mušov.

U vrátnice nastaly drobné peripetie, kdy se mi paní z nějakého důvodu snažila vnutit při placení parkovného i jakési pohledy a propagační materiály. Naštěstí se ukázalo, že jsou pro Baziho. Celkem jsem si oddychnul, ženština v okénku vypadala nekompromisně a já nepochybuji, že kdyby se o ně Bazi nepřihlásil, tak bych je musel také zakoupit. Nemám rád tyhle autoritativní typy :-/. Super. Přijeli jsme k chatkám. Přivítali jsme se s dříve přijedšími Mirdou, Tomem I a Pájou III a ubytovali se. Protože byl ten správný čas, tak jsme se šli ještě před seznamováním navečeřet. Po večeři jsem ještě přemluvil Kubu, aby pronesl úvodních pár (set) slov ... ani se nebránil (jen ostatní mu trochu bránili).

Kapitola 3. Ice-Breakery, seznamování, poznávání a ty po mě růží, já po Tobě růží (toto už je povinná kapitola :-))

20070914-184144-musov-bazi-img_0138a_Usoudil jsem, že nastal čas trochu se poznat (podle jmen) a odhodit zábrany (jen ty nezdravé), takže jsme si zahráli na úvod několik seznamovacích her, jako byla Andělská Anděla, Gordický uzel (tuhle hru si pochvaloval hlavně Milda a o 106, místy o 107 zkoušel ťapavost rukou všech přítomných), Dopravníkový pás nebo "Tady Ti dávám korunu". Po naposledy zmiňované hře bohužel někteří lidé vypadali velmi, velmi psychicky narušeně, někteří dokonce prohlašovali, že již nikdy nebudou platit drobnými mincemi a samozřejmě ,že mě chvíli trvalo (díky některým vtipálkům), než jsem opět posbíral mé rozdané celoživotní úspory. Super. Krátká pauza. Já s Bazim jsme odjeli přiblížit blížící se Petry II a III a Sigiho. Dostali hned sprďana, že neuměj chodit po silnici. A hrálo se dál. Při společném smíchu nám všem Kuba I ukázal ten pravý hrdelní Americký smích - a tak jsme se společně smáli, dýchali, seznamovali, zkoumali a užívali si začínajícího víkendu. Mezi tím vším nás ještě stihla poctít svým příjezdem Dafne alias Dr. House se svojí noblesní holí. To kulhání musela cvičit hodiny!

Mezitím co Bazi dokončoval svůj rozdělovací postup dle jeho všeobecně uznávané Náhodně-svobodněvůlní metody, Kuba I nám představil svoji kamarádku Šárku a potom Markétu, Kláru, Pavlu a Růžu. Všichni jsme je měli rádi a tak jsme je napodobovali. Korunu tomu dala Pavla (Pavel III), která si sundala triko ... tím nám vzala vítr z plachet .... jako úplně. Super. Přišel Bazi. Rozdělil nás do pokojů. Potom, co jsme se nastěhovali a vybalili si, tak už zbývalo jen trochu času na zadání celovíkendové hry Války Růží (přísahám, že s koktáním, co mi začalo při čtení motivace a už mě neopustilo až do neděle, běžně opravdu problém nemám ... a teď už je to zase v pořádku - asi za to mohly erupce... :-D) a hajdy na kutě - v sobotu se brzo vstává. A taky že jo. Nevím jak u ostatních, ale u nás bylo do 10ti minut ticho.
Kapitola 4. První noc

chrrr

Kapitola 5. Útěk před sexuálními experimenty zakončený párkem

20070915-075052-musov-bazi-img_0187a_Vstávat v 6 byl trochu porod (věřte mi, že vím o čem mluvím :D), asi mě to v pátek trochu zmohlo, ale co bych pro ostatní neudělal. Vyhrabal jsem se tedy z pelechu, abych se venku setkal se snídajícím Kubou. Vydali jsme se připravovat Den Triffidů pro ostatní. Stihli jsme to tak tak. V 7:06 jsme začali velmi jemně a láskyplně probouzet účastníky. Je až neuvěřitelně pozoruhodné, jaké aroma jsou schopni někteří během noci okolo sebe vyprodukovat :D. Naštěstí ale kromě drobné nevolnosti z intenzity ranních vůní (a kafe to fakt nebylo) se buzení obešlo bez mého nebo Kubova poranění. Všechny jsme rozřadili do skupinek, zavázali oči, určili průvodce a vyslali všechny na cestu. Bylo perfektní sledovat, jak si někteří průvodci teprve časem uvědomovali, že povely typu "běžte po prostředku tohoto chodníku" jsou pro slepce naprosto k ničemu. Slepci překonali několik překážek, prošli se po niti, po oblázkové pláži, prolezli pavučinou a nakonec bez rad průvodce za hudbou (ta kaluž, kterou po cestě většina z vás navštívila byla opravdu sfiňárna, uznávám :-D). No a pak už se jen ze stánku vyvalil pan Milý s panem Mladým a plnou náručí párků k snídani. Super.

Kapitola 6. Koule a štětiny

20070915-101454-musov-bazi-img_0257a_Aby jsme moc nevychladli, tak jsme se hned pustili do další hry. Nejprve jsme si ale museli vyrobit pomůcky v podobě spousty papírových koulí. Velmi kreativní. Hoši se toho ujali s velkou chutí. Za chvíli málem došla izolepa. Jen drobná rada pro všechny! Bacha na Dafne - dávejte pozor, o co ji prosíte. Její koule o velikosti menší vzducholodě sice budila respekt, ale málem neprošla dveřmi a pro naši hru byla nepoužitelná. Super. K rozdělení na teamy jsme tentokrát Baziho nepustili a nechali to čistě na vůli. Tak nám vzniknul team Sexy Bonbónci (název odpovídá realitě ;-)), Buzny (i tento název je trefný) a Team 3 (velmi originální). Mno a začalo se bojovat. Krátké meče překvapovali svou mrštností, dlouhé meče délkou svého meče a katapulty svým dostřelem. Jasným favoritem, ale již od začátku byli Sexy Bonbónci, a tak ostatním nezbývalo, než jim ke konci poblahopřát k vítězství.

20070915-110024-musov-bazi-img_0314a_Koule vyklidily pole (poté co si Dafne samozřejmě stihla zahrát golf - viz. galerie) a nastoupil boj muže proti muži. Šermování se štětci se z nějakého zvláštního důvodu neujalo, a tak se nakonec svléknout do půl těla bylo ochotno jen velmi málo válečníků (Válečný Vašek mezi nimi nebyl, i když je podle sebe válečný ... kecá :-/). Já osobně se s Kubou I zapojil, ale přiznám se, že daleko více jsem si hru užíval jako divák :-D. Z čmárání po sobě nám náležitě vyhládlo, takže jsme se vydali na oběd.

Kapitola 7. Swanmaker (tohle je jeho manzelka)

20070915-114204-musov-bazi-img_0381a_Po výborném obědě, jsme si dopřáli polední siestu a oddali se partičce Una (karetní hra). Bylo to jako se vším co dělají hoši našeho ražení - všude spousta povyku, létajících karet a veselí. Nikdo jsme nechápali, proč neustále vyhrával Bazi. Možná to bylo tím, že ty karty byly jeho ... ale to je nepodložené obvinění :-). Když jsem přišel na to, že nastal čas na další odpolední zábavu, byl jsem většinou přehlasován, že jako teď neeee a že se de na šlapadla. Super. A šlo se. Obešli jsme celou menší nádrž, ale nikde žádná šlapadla k zapůjčení ... škoda. Alespoň jsme si pořádně protáhli brka a pěkně se rozehrála Válka Růží. Na jezeře plulo spousta labutí, byli jsme překvapeni, kde se tam vzaly, a tak jsme vymysleli vlastní teorii: Kachen je u nás všude dost, kdežto labutě jsou nedostatkové zboží. Proto jsme dospěli k závěru, že zde zaměstnávají swanmakera - neboli česky labuťovač, který odchytne černou kachnu, natáhne jí krk a přestříká na bílo. Takhle vznikají labutě - a Darwin se musí obracet v hrobě :-D. Super.

20070915-160636-musov-bazi-img_0516a_Po procházce ostatní chvíli relaxovali, zatímco já s Kubou I jsme dali jednu krátkou ,ale důležitou koupelnovou poradu (rozuměj: porada v koupelně ... na víkendovce to byl takový malý fenomén ;-)). Další hra mohla začít, tentokrát se všichni přeměnili na Managery řetězců s rychlým občerstvením. Někteří zastupovali MC Donald's a někteří KFC. A naše klání mělo jednou pro vždy ukončit spory o to, který řetězec je prostě lepší. Managerské teamy měli projít několika úkoly, se kterými se tyto řetězce běžně potýkají. Například vymyslet a vyvěsit reklamu, zásobit pobočku nebo přetáhnout a obsloužit zákazníka. Samozřejmě vše bylo přizpůsobené lokálním podmínkám, takže reklamu vyvěšovali pomocí lidské věže nebo obchod zásobovali holýma rukama. Musím zde zmínit horlivost některých managerů, kteří neváhaly a pro svoji značku zašli až za hranici svých možností. Například Pája III se tak moc tahal o jednoho ze zákazníků, až z toho dostal výron ... kotníku. Nepřekonatelný byl i Bazi s Vaškem se self-promotion firmy KFC v diskuzním pořadu Leoše Játra. Jejich řeč o minimalistické komunikaci se zákazníky, proklatě dobrých kuřatech, červeném KFC autobusu, K prvcích, C prvcích a F prvcích, Kole, Coca-cole a Fantě nebo slepičí polévce byla naprosto úchvatná a nepřekonatelná. Mně osobně při poslechu selhávaly všechny stabilizační protokoly a já se místy válel v křečích smíchu po trávě. Bylo to super. A nastal čas na večeři.

Kapitola 8. Nemám rád brokolici a typicky HT sporty, jako fotbal a hokej

Večeře byla fajn. I když ta gulášovka byla snad přímo z Mexika... Za zmínku snad podle mě stojí jen to, že jsem za svůj herecký výkon při demonstraci svého odporu k brokolici dostal smažák .... pak mě ostatní chvilku lynčovali. Po večeři se rozběhla trochu volnější zábava. Většina z nás zůstala a oddala se typicky HT sportům, jako je stolní fotbálek a hokej. Bylo to fajné. Ale krátké. Přijel Jakub II a my se sním šli seznámit.

Kapitola 9. Ice-breakrey 2, kolik měsíců a Baziho čarodějka ze záhrobí

20070915-215036-musov-bazi-img_0656a_Zahájili jsme tedy druhou vlnu seznamovaček a Ice-Breakerů. Vzali jsme to trochu hopem, aby jsme měli dostatek času na vrchol dnešního programu. Seznamovačky jsme zakončili spočátku velmi nenápadnou hříčkou. Seřadit se podle věku beze slov. Nakonec se to ukázalo jako nepřekonatelný problém. V čisté zoufalosti už někteří naprosto neschopní komunikovat beze slov vytahovali mobily, křídy a někteří dokonce pasy. Naprosto dekadentní. Nepovedlo se. Skoro 40% lidí nestálo podle věku. Byl jsem ohromen. Jakub I taky. Nezbývalo nám nic jiného, než nad tím mávnout rukou a ukončit zoufalství a pláč některých.

Plynule jsme tedy přešli na poslední část programu. Tou byla temná psychologická hra zvaná Čarodějka. Hráči si v ní měli uvědomit, jak je těžké přijít o někoho důležitého a jak těžké je se rozhodnout. Bylo hezké, ale smutné zároveň vidět, jak se i těm jinak nejvíc otřelým hráčům při pálení jmen leskly oči. Čarodějka samotná byla dokonale ztvárněna Bazim a to včetně zvukového doprovodu. A můj opravdový obdiv patří těm, kteří se po absolvování celé cesty sami rozhodli vrátit zpět na trasu a pomáhat uhaslým životům. Hezkou noc všem.

Kapitola 10. Druhá noc

chrrrrr (jak kdo ...)

Kapitola 11. Pohodové ráno a účastnici zájezdu

20070916-091450-musov-bazi-img_0694a_Ráno jsme se rozhodli, že nebudeme nikoho týrat, tak jsme budíček provedli až v krásných 8 hodin. V klidu a pohodě se nasnídali, protáhli se, zívli a křupli. Čekala nás už jen poslední hra. Tentokrát se účastníci proměnili v účastníky zájezdu. Jenomže protože jsme byli speciální cestovní kancelář a chtěli jsme našim klientům dopřát nevšední chvíle při cestování, cestovali jsme v takzvaném sedánku a lehánku. Bylo úžasné sledovat, jak oba dva teamy během chvilinky přepadnul soutěživý duch. Jak se předjížděli, plazili se, křižovali přes sebe. Nakonec to bylo velmi těsné. Myslím, že všem se zájezd líbil a všichni si odnesli spoustu zážitků z nových neprobádaných míst v kempu. Škoda, že nikdo nefotil. Super. Po této hře na nás čekal už jen brzký oběd, rozloučení s panem Milým a Mladým a bohužel i s Mirdou, Tomem I a Kubou I. Zámavali jsme jim šátečkem a zmizeli nám z očí.

Kapitola 12. Závěrečné procedury a sbohem galánečko

Nám ostatním už nezbývalo nic jiného, než všechno pěkně zapakovat, zabalit a poklidit. Já jsem ještě vyrukoval s anketou o víkendu (výsledky jsou částečně zveřejněny v první a poslední kapitole) a prvních kontaktech s gay komunitou. A potom už jen takové nezávazné tlachání a plkání, několik partiček twisteru a čekání na příznivý vítr ke zvednutí kotev. Kotvy zvednuty. Super.

20070916-125400-musov-bazi-img_0772a_Popojel jsem kousek k autobusové zastávce a čekal na ostatní. První část se přiřítila s Kubou II a jeho bílým drakem. Vylodili Páju III a jeho bagáž a zase odfrčeli ku Brnu. Při čekání na pěší skupinu jsem se zabavil příjemným rozhovorem s Pájou III o životě, ženách a dobrém vínu :-D. Ostatní přišli. Přisel i autobus. Většina nastoupila .... mávali jsme, fotili jsme, brečeli jsme, osiřeli jsme. Pájovi III jel autobus až za půl hodiny, tak jsme se mezi tím i s Bazim (který jel do Brna se mnou) věnovali vytváření různých fotografických kompozic. Hezké :-D. Jeden z výsledků teď tapetuje pozadí v mém notebooku. Pájovi III autobus ujel (nebo nejel vůbec?). Když jsem viděl, že vypadá jako hromádka neštěstí, tak jsme ho s Bazim ještě hodili do Valtic. Bazi po cestě vyfotil snad 3 860 145 fotek Mikulova - šíleně dekadentní. Pájovi III pro změnu zezelenal melír (zatracená petrolej) :-D. Rozloučili jsme se jako praví heteráci vole a vydali se s Bazim ku Brnu. Po cestě jsme hodnotili uběhlý víkend. Byli jsme toho plní.V Brně už na nás čekal mírně naštvaný zbytek, tak jsem raději rozdal věci a moc se nevyptával ... Ještě závěrečné foto, rozloučení, políbení a ahoj za měsíc. Snad.

Kapitola 13. Resumeeee

Závěrem bych jen rád řekl, že mně osobně se víkendovka velmi líbila. Jsem rád že se najdou ještě lidi (speciálně v naší menšině), kteří si dokáží hrát, byt aktivní a překonávat sami sebe. Uznávám, že víkendovka byla mírně fyzicky náročnější, než jiné akce GaTe bývají. Trochu jsem se bál negativních ohlasů, ale výsledky závěrečné ankety mě překvapily. Všechny hry byly hodnoceny silně nadprůměrně - okolo 1,9. A asi polovina lidí byla spokojena i s penetrací typů her. Někteří se dokonce vyjadřovali, že by chtěli ještě více her pohybových. To mě potěšilo. Kdo by si tedy chtěl hrát i dál, můžu jen vřele doporučit například tuto hru : http://tmou.gdi.cz/ (já osobně se už přihlásil - náš team se jmenuje G-Team), tak co? Složíte team a změřite síly, logické myšlení a orientaci (v terénu) s ostatními? ;-)

Tom