poslední sobota prvního měsíce nového školního roku patřila partnerským vztahům. volně jsme v ní navázali na předprázdninové téma Kamarádi, ve kterém jsme se věnovali vztahům přátelským.

„V ranních hodinách lze na většině našeho území očekávat mlhy, dopoledne potom ubývání oblačnosti. Místy bude moc hezký den ..." po dlouhé době mě Alenka Zárybnická moc potěšila:) a musím říct: měla pravdu! v Brně – na setkání náctiletých gayů – byl moc krásný den!

park Nové sady, který vypadá spíše jako malé náměstíčko a určitě je pozůstatkem z éry funkcionalismu, protože připomíná více betonovou džungli, než-li park, se ukázal jako vhodné místo pro „sraz". v sobotu v něm nikdo neobdivoval památník obětem komunismu a tak jsme se jednoduše našli:)

chvíli jsme čekali na opozdilce, kteří se byli ještě posilnit v čínském bistru, ale potom jsme se už přesunuli do nedalekého „skutečného parku", jehož jméno si samozřejmě nepamatuji. zkusím ho popsat – byla tam fontána, lavičky, zamilované páry a překrásný výhled na Brno:) no tak přesně tam jsme se uvelebili na dece pod stoletým stromem.

po rychlém úvodu jsme se vrhli do víru hry; každý si vylosoval nejprve partnera:) ale jen pro hru do dvojice:)) a potom ještě jednu z připravených situací možného začátku partnerské krize. každý tak měl téma, nad kterým se měl zamyslet a měl i partnera, se kterým mohl situaci řešit...

úkolem bylo samozřejmě na situaci zareagovat. vžít se do ní a prostě se nějak zachovat, čistě podle sebe! druhou částí úkolu bylo zamyslet se nad problémem jaksi komplexněji a zkusit vymyslet všechny možné alternativy řešení – ať už dobré nebo ty špatné. dobrovolně potom mohla dvojice problém i řešení představit ve formě scénky – k mému velkému zklamaní tuto možnost ovšem nikdo nevyužil:(

a tak jsme prošli tématy od nevěry, přes žárlivost, seznamování s rodiči atd., až k problémům souvisejícím se sexem. ovšem největší ohlas sklidily ty nejmalichernější problémy, jako např. když zapomeneme na společné výročí:) občas někdo přidal i nějakou tu vtipnou historku ze života a tak jsme se i hodně nasmáli:)))

asi po dvou hodinách téhle zábavy i diskuze a méně či více konstruktivních nápadů na řešení partnerských krizí jsme si uvědomili, že má většina z nás docela hladík! ukončili jsme tak oficiální část programu a přesunuli se do jedné restaurace na nějakou baštu.

hodina s hodinou se ale nakonec přece jen sešla... cestou domů jsem přemýšlel nad tím, co bylo řečeno. přemýšlel jsem a bylo mi dobře, protože jak jsem si užíval to fajn odpoledne, pomohl jsem i sám sobě, i když to na mě není vidět (kromě toho, že jsem se docela pěkně opálil:))) byl to pěkný den.

J.