bylo brzké popoledne (13.00h) sedmadvacátý máj,
popolední máj byl setkání čas :-)

Milý deníčku,
v sobotu jsem byl zase na výletě v Brně. Ten měsíc utekl tentokrát hodně rychle, asi protože se blíží konec školního roku. Měl jsem se sice učit na test z biologie, ale tolik jsem se na kluky i Alču těšil, že jsem nemohl nejet.

A kromě toho jsem chtěl poznat Bena – sympatického francouzského hosta (na to, jak je sympatický, mrkněte do fotogalerie ;-). Biologii jsem si vzal s sebou do vlaku, ale stejně jsem se toho moc nenaučil, cestou tam jsem byl plný očekávání a cestou zpátky jsem si zase užíval to všechno pěkné, co jsem zažil.

Sraz byl v jednu pod hodinami, i když to moc nevypadalo, že jsme byli na nějaký čas domluveni, protože jsme se scházeli skoro půl hodiny. Nikomu to ale moc nevadilo, protože nám přálo počasí a hlavně protože se na nás přišla podívat Katka a všem nám dala jakousi odporně sladkou a mazlavou pochoutku v čokoládě. Tak jsme tam tak spokojeně mlsali, ničili si svůj chrup a nakonec se i sešli.

Šalina už nevím jakého čísla nás odvezla kamsi nedaleko, k Tyršovým sadům. Po zběžném ohledání terénu jsme se utábořili pod velkým stromem neurčitého druhu. Zářivě barevná deka (dodaná Alčou díky Alčo :-) ) ale nestačila vzbudit pozornost, jaká by jí právem náležela, tak rychle jsme ji obsadili! Konečně jsme měli klid na našeho hosta. Nevšímala si nás ani městská policie slunící se na nedalekých lavičkách.

Odpoledne bylo tentokrát v režii tahákem (pečlivě vypracovaným) vyzbrojeného Mildy. Vzájemné seznámení každý z nás doplnil komentářem na téma: jak se podle tebe žije gayům a lesbám ve Francii? Ben se neostýchal a pěkně nás vyvedl z omylu. Přestože je to tzv. západní země a v našich očích působí velmi pokrokově, není ani zdaleka tak liberální, jak si mnozí z nás mysleli. Otázek bylo hodně a odpovědí ještě víc :-) Stejnou příležitost, ptát se na život g/l komunity, jsme poskytli i Benovi a tak se nakonec hodně srovnávalo. U mě zvítězila Česká republika! I když u nás není všechno růžové, jsme na dobré cestě. (A jen tak mezi námi, vážně mě potěšilo, jak moc se Benovi u nás líbí.)

Většině z nás při povídání pěkně vyhládlo, mně úplně hrozně! Přesunuli jsme se do civilizace, abychom se posilnili a občerstvili, což byla zároveň skvělá příležitost zeptat se Bena na něco třeba i soukromě, když se třeba někdo styděl zeptat se před ostatními – já jsem si to nechal pro stupidní dotazy o kterých se raději nebudu rozepisovat...

I tohle příjemné odpoledne muselo mít svůj konec, ale pro ty, kteří se s tím nehodlali jen tak smířit, pokračoval program neoficiálně večer na Brněnské přehradě ohňostrojem. Ne že bychom jej pořádali my, ale proč ho nenazvat naším ohňostrojem, že? A řeknu vám, povedl se nám :-D

Host až z Francie k nám zavítal,
usmál se :-)
a každý z nás ho hezky přivítal.

To sladké žužu chutná nám,
ani Ben mu neodolal
park je místo k hrám,
my smáli se a někdo vyhrával.

Teď se ale já budu ptát:
Líbí se ti kluci?
Libí se ti tvoje zem?
Líbí se ti tady dnes?
Skvělé! Tak se můžeš smát! :-)

Byl pozdní večer sedmadvacátý máj,
večerní máj byl ohňostroje čas!

Na nebi září tolik světel,
právě teď, buď jím hned.
Buď světu dobrý přítel,
právě teď, buď jím hned.

Nech své srdce tlouct! Buch! Buch! Buch!
Dovol svému srdci dávat lásku,
zažij život jak chlapec na plakátu.
Nech své srdce tlouct! Buch! Buch! Buch!