20100820-220146-vikendovka-bazi-img_2185V noci na 19. srpna jsem nemohl skoro dospat. My Pražáci jsme měli sraz na Hlavním nádraží, a jelikož na cestě vesmírem se člověk neobejde bez svého ručníku, byla osuška okolo krku naším poznávacím znamením. Zaslechl jsem malou holčičku, která šla kolem nás a ptala se maminky, proč mají ti kluci ručníky. Asi netušila, že se blížilo zničení Země... Chudinka.

20100820-174918-vikendovka-bazi-img_2075Po několikahodinovém přesunu do Okříšek proběhla první seznamovací hra. Ale 25 nových lidí se přece nedá zapamatovat. A tak při další hře jsme šli se svým novým parťákem po příběhu filmu Stopařův průvodce po galaxii. Mě se ujal Brňák David, kterému nikdo neřekl jinak než Lama. S Lamou jsme si opravdu sedli a tak nám první putovní hra rychle utekla. V průběhu hry dostal ještě každý stopař svůj stopařský prsten, aby si mohl stopnout Vogonskou loď. Omlouvám se těm, co neviděli nebo nečetli Stopařův průvodce po galaxii, že mi teď nejspíš trochu nerozumí, ale celá víkendovka vycházela z tohoto sci-fi. Když už všichni dorazili k naší chatě (k vesmírné lidi Zlaté srdce), ubytovali jsme se v jejích kajutách. Kajuty byly malé ale za to útulné, což vedlo k věčné diskuzi o tom, který z pokojů je nejlepší. Lodní kuchařkou byla Tokanova babička a poté i maminka a nestalo se, že by někdo z posádky hladověl.

20100820-175746-vikendovka-bazi-img_2080Každé ráno jsme měli hudební budíček. Nejprve to byla Včelka Mája a to hned ve třech jazykových verzích, druhé ráno písnička Severní vítr je krutý a poslední ráno nás vzbudila lodní siréna, která ohlašovala poplach a následnou evakuaci všech stopařů. Po budíčku byla snídaně spojená s bitvou o marmeládu. Kdo měl nůž, vyhrál. Dopoledne následovala vždy nějaká tématická hra, která měla občas i hrané uvedení do děje. Následoval oběd a polední chvilka spánku na doplnění energie. Po obědě opět hry s případnou kulturní vložkou. Mě osobně pak zaujalo 4D kino, které zapojilo do filmu všechny mé smysly... Když ve filmu pršelo, tak z nebe opravdu padala voda, když ve filmu pili čaj, hned byl každému pozorovateli vražen do ruky kelímek s čajem. Výjimkou nebyly ani scény se sněhem, při kterých jsem cítil opravdový led za krkem. Vrcholem však byly výbuchy, kdy se naše sedačky klepaly a všude kolem (i na nás) létala hlína a mrtvoly.

20100819-153944-vikendovka-bazi-img_1700Čtyři dny utekly jako voda a blížil se odjezd. Před odjezdem jsme ale ještě královsky pojedli. Zbývala nám však jedna aktivita, a to napsat každému z účastníků nějaký pěkný vzkaz. A právě tyto vzkazy mi pomohly uvědomit si, že mě mají lidé rádi. Proto jsem se také dnes, 25. srpna, rozhodl sdělit mámě, že jsem gay, a jaký úžasný víkend jsem strávil. I když jsem se bál reakce, tak zareagovala docela kladně. Uvidím, jakým směrem se bude náš vztah dál vyvíjet.

Tak díky kluci za podporu a kladnou energii a každému kdo ještě váhá, zda jet na další víkendovku vzkazuju: Neváhej a jdi do toho po hlavě!