srdceBýt gayem nebo lesbou zahrnuje často touhu být partnerem nebo partnerkou, anebo z druhé strany, najít si partnera nebo partnerku, zamilovat se. Nemusí to platit pro každého, stejně tak jako ne každý heterosexuál volí život v partnerském vztahu. Nervozita, stud a opojná radost pojící se se zamilovaností, to všechno je u homosexuálně orientovaných kluků a holek velice podobné tomu, co slýcháme od našich heterosexuálních kamarádů nebo vídáme v televizi a ve filmech. Stejně tak se podobají první rande, první hádky, první sex nebo první krize ve vztahu. Všechno je to podobné a zároveň vždycky individuální. To, co jednotlivé vztahy odlišuje, jsou jednotliví lidé, a ne jejich sexuální orientace.

Možná nás napadá, že najít si někoho, když jsem gay nebo lesba, je asi pěkně složité. Přijde na to. Někdo se seznamuje snadno a kdekoli, někomu to trvá dýl, někdo je úplně plachý a raději nechává iniciativu na druhém. To všechno má ale jenom málo společného se sexuální orientací. Každý jsme jiný a jiná. Stejně jako můžeme do gay a lesbického světa nahlížet nejdřív přes internet, můžeme se přes něj zkoušet i seznamovat. Existují nejrůznější seznamky nebo chaty, kde můžeme ve virtuálním prostoru hledat partnera nebo partnerku. Anonymita internetu je ale taky živnou půdou pro naše přehnané představy o ideálních partnerech. Nečekejme, že vhodného partnera nebo partnerku potkáme za týden.

Pro někoho ale může být problém třeba i to, že seznamování přes inzerát je takové malé obchodování na trhu, kde se někdy cení hlavně fyzická krása a délka penisu nebo velikost poprsí. Navíc tady odpadá ta vzrušující nejistota ze vzájemného okukování, protože je oběma už dopředu jasné, že se ten druhý nebo druhá seznámit chtějí. Internet je prostě médium, které může možnost seznámení hodně usnadňovat, ale není to cesta pro každého. Dobrou příležitostí pro seznámení může být i aktivita, která k seznamování původně neslouží, která se ale koná na místech, kam gayové a lesby chodí. To může být návštěva některé z pořádaných akcí jako jsou například diskuze, plavání nebo festivaly.

Co se týká sexuální stránky vztahů, jako gayové a lesby nemáme po ruce tolik vzorů a příkladů pro srovnání. Většina sexuálních scén ve filmu nebo v televizi je heterosexuálních a homosexuální sex je často karikovaný jenom do podoby análního sexu mezi dvěma muži. Taky z tohoto důvodu můžeme být z vlastní sexuality a hlavně jejího naplnění ve vztahu někdy pořádně nervózní. Jako bychom nevěděli, co máme nebo můžeme dělat, co se od nás čeká, co je normální a co už je divné. I v tomhle je nejlepší poslouchat sám sebe a respektovat vlastní touhy a pocity. Všechno, co nám vyhovuje a dělá radost je normální, pokud tím neubližujeme druhému člověku. Stejně jako v případě coming outu, ani tady neexistuje žádný univerzální recept na dobrý sex.

Existuje celá řada nejrůznějších praktik jako je třeba líbání, hlazení, u kluků dráždění penisu přes oblečení nebo vzájemné „honění" (masturbace). Některé mohou pro někoho být součástí předehry, pro jiného představují vyvrcholení prožitku. U jmenovaných praktik je skoro nulové riziko nákazy pohlavně přenosnou nemocí. Oblíbené je taky „kouření" (orální sex), ale při něm je riziko nákazy už o něco vyšší a člověk by měl být opatrný, pokud by ho chtěl provozovat s někým, koho dobře nezná. Už zmiňovaný anální sex je pro někoho tím pravým a jediným vyvrcholením, na druhé straně jsou kluci, kteří ho nemají rádi a dávají přednost ostatním praktikám. Určitě platí, že není nutné sexuální život uspěchat. Není nic špatného na tom, že jsme nezkusili všechno, ani že jsme nezkusili ještě nic. Měli bychom si pamatovat, že i v sexu jsme svobodní lidé a kdykoliv, na cokoliv může říci „ne". Nikdo, ani ten do koho jsme zamilovaní, nemá právo nám přikazovat co a jak máme dělat, pokud to sami nechceme.

Jedním ze základních pravidel zdravého sexuálního života je v případě kluků používání kondomu. Používání kondomu neznamená nedůvěru k člověku, se kterým spíme. Naopak, ukazuje, jak moc nám na partnerovi záleží. Je to způsob, kterým chráníme nejen sebe, ale i jeho. Kondom představuje ochranu před virem HIV a chrání nás taky před dalšími pohlavně přenosnými nemocemi, které třeba nemusí být smrtelné jako AIDS, ale dokážou dost znepříjemnit život.

Díky velkému důrazu na prevenci v gay komunitě se počet gayů nakažených virem HIV při pohlavnímu styku podstatně snížil. Jestli si ale nejsme jistí sami sebou nebo naším partnerem, měli bychom se každopádně nechat otestovat. Anonymní testování zajišťují většinou krajské hygienické stanice, zdravotní ústavy nebo neziskové organizace jako je například Dům světla v Praze.

Holky jako by to měly v tomhle ohledu jednodušší. Ale i když je riziko nakažení HIV při lesbickém sexu nižší, může se virus přenést poševním sekretem. Pro naprostou jistotu je možné používat při sexu takzvanou latexovou blánu, která ale, upřímně řečeno, není moc oblíbená.

Dejme tomu, že jsme šťastně zamilovaní a máme partnera nebo partnerku, po které(m) jsme toužili a toužíme. To je pocit, který bychom asi za nic nevyměnili. K dlouhodobějšímu partnerskému vztahu ale často patří i hádky, krize a konflikty. Někdy se může stát, že máme pocit, že nám partnerský problém „přerostl přes hlavu", sami na něj nestačíme a potřebujeme pomoc zvenčí. V těchto případech může být užitečné zvážit návštěvu odborníka, většinou psychologa nebo psycholožky, kteří se specializují na řešení partnerských problémů. Jako gayové a lesby ale můžeme mít obavy z toho, jak nás s našimi vztahy a problémy na těchto místech přijmou. Při plánování návštěvy a vyhledávání kontaktů na konkrétní odborníky je dobré se zaměřit na takové, kteří mají zkušenost s gay a lesbickou problematikou. Jako vodítko nám můžou posloužit například doporučení od konzultantů na gay a lesbických linkách pomoci nebo na internetu.

Formálnější, ale stejně důležitou stránkou partnerského soužití gayů a leseb je instituce registrovaného partnerství. Může se to zdát teď, kdy řešíme coming out, jako dost předčasné a vzdálené téma. Podobně jako kdejaký heterosexuální teenager asi moc neuvažuje o tom, jak bude někdy vychovávat děti a vnoučata. Starší gay a lesbické páry, které spolu žijí už nějakou dobu asi výhody registrovaného partnerství ocení víc, stejně jako symboliku spojenou s oficiálně stvrzeným svazkem.

Možnost registrovat své partnerství máme v Česku až od roku 2006 jako jedna z asi třiceti zemí světa (první bylo o patnáct let dřív Dánsko). Přitom v různých zemích mají gay a lesbické páry různá práva a povinnosti, třeba v Nizozemí jsou na stejné úrovni jako heterosexuální manželé.

U nás je registrované partnerství zákonem charakterizované jako „trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví" a je něčím napůl mezi manželstvím a volným, nesezdaným soužitím (jako druh a družka, „na psí knížku", „na hromádce"). Partneři se můžou vzájemně zastupovat v běžných záležitostech, třeba převzít balík na poště a mají k sobě vzájemnou vyživovací povinnost, takže třeba ten co vydělává víc a je líp zajištěný nesmí nechat druhého partnera na holičkách. Taky po sobě můžou dědit i bez závěti, mají právo na informace o zdravotním stavu svého partnera nebo můžou odmítnout výpověď u soudu, pokud by jí mohli svému partnerovi uškodit. Oproti manželství ale registrovaní partneři některá práva a povinnosti nemají, například nemůžou adoptovat děti, nemůžou mít společný majetek ani společné zdanění příjmů.

Partnerské vztahy jsou pro nás často nesmírně důležité. Najít partnera nebo partnerku, se kterým si budeme rozumět, který nás bude respektovat, kterého si budeme vážit, který nám bude oporou, když nám bude úzko, nebo se kterým se bude násobit naše radost, nemusí být jednoduché a může to trvat. Není potřeba spěchat a rozhodně není třeba spěchat do vztahu pro vztah, do vztahu, který chceme mít jen proto, že je nám zrovna smutno a nechceme být sami.