kaminky23Tak jsem se nechal přesvědčit k tomu, abych zde něco napsal. Na začátek je mi 19 a to, že jsem gay, vím už asi od 12 let. Nikdy mě však nepřišlo divné, že se mě líbí kluci, a proto jsem se hned smířil s tím, že už tak zůstanu do konce života. První komu jsem se to odvážil říct byla moje mamka (taťka už bohužel nežije). Několik dní před tím, jsem si na internetu našel několik podobných příběhů a nechal se jimi inspirovat. Říct jí to jsem se rozhodl z důvodu, že jsem k ní chtěl být upřímný, a taky už mě nebavila ta přetvářka.

Bylo mě 17, byl pátek odpoledne, přišel jsem ze školy, napsal jí dvoustránkový dopis a šel na víkend k babičce. Během cesty jsem zažíval muka jak to dopadne. Ozvala se až v sobotu a o tomhle nepadlo ani slovo. Když byla neděle a já došel domů, tak mě pouze oznámila, že si nepřeje, aby to věděli známí (teď zapírá, že někdy něco takového řekla) a až donedávna o tom nepadlo ani slovo. Asi před třemi měsíci jsem se přehraboval stránkami na internetu a našel tam stránky Studu, kde se psalo něco o setkání náctiletých gayů a já se hned rozhodl, že tam pojedu. Mamce jsem řekl, že jedu do kina a vyrazil na cestu. Po dojetí do Brna jsem vyrazil na místo setkání, které bylo ukryté kdesi mezi budovami ve dvoře a já nevěděl kam mám jít a tak jsem se musel zeptat nějaké paní, která byla poblíž. Ta mě v klidu ukázala, že tam se něco takového koná. Na setkání jsem se všemožně vyptával kluků na jejich coming outy a našel si mezi nimi i spoustu přátel. Večer jsme si šli všichni sednout do restaurace a tam seděli cely večer. Během večera mě kluci nabídli, že spí u jednoho kámoše, a že bych tam mohl spát i já. Jenže byl problém v tom, že jsem mamce řekl, že přijedu ten večer a z kina. Musel jsem jí tedy zavolat. Já nevěděl co jí mám říct, ostatní mě radili ať tedy řeknu radši pravdu a tak jsem to udělal. Během rozhovoru mě to tak šestkrát položila, neustále tvrdila, ať přijedu domů a nakonec řekla, ať si dělám co chci. Nebylo mě z toho dobře, ale nechal jsem to uležet. Když jsem dorazil druhý den domů, tak mě vůbec nic neříkala, ale vypadala naštvaně. Ten den byl pro mě zlomový, neboť jsem o všem začal velmi přemýšlet a setkání mě dodalo tolik potřebných informací a odvahy, že jsem si s mamkou o všem rozumně promluvil- evidentně se nám potom oběma ulevilo.

V pondělí ve škole mě napadla spásná myšlenka, že bych to taky mohl říct i jedné spolužačce. Po oznámení, že bych si s ní chtěl jít někam sednout a povykládat si, se strašně udivila, ale nakonec řekla jo. Už po cestě se vyptávala, co po ní chci, že sem jí poprvé někam pozval, ale já to pořád obkecával. Po usazení v jednom baru začali padat tvrdé otázky jako např. Ty máš s někým dítě? nebo Ty jsi vážně nemocný? a mnohem více. Ona byla první kamarádka, které jsem to říkal, a proto to ze mě tahala jak z chlupaté deky. Asi po půl hodině zpovídání, to ze mě konečně vypáčila a já ji řekl, že se mě líbí kluci, a že jsem gay. Hned potom se mě však začala vyptávat, jestli je to opravdu všechno, a že proč jsem ji kvůli takové blbině tolik napínal. To mě velmi potěšilo a od té doby jsme nejlepší kamarádi. Hned během dalších dnů jsem to oznámil dalším 6 kamarádkám a i kamarádovi. Největší šok jsem však zažil, když sem to říkal poslední kamarádce (nebyla pro mě zas taková kamarádka a jí jsem to chtěl říct, protože jsem někde ve skrytu duše očekával, že to rozkecá po okolí). Po té co sem jí řekl, že jsem s ní nemohl chodit, protože jsem gay, se rozplakala a objala mě a teď jsme taky supr kámoši. Bylo zajímavé, že sem měl naráz tolik dobrých kamarádů, ale přece mě pořád něco chybělo. Samozřejmě, že to byl kluk. Proto jsem si podal inzerát na seznamku. Během pár dní se mi ozval kluk, který však hledal pouze kamaráda a už i s někým chodil. Asi po týdnu jsme se dohodli, že bych je mohl poznat a dojet za nimi. Byli sice z dálky, ale mě to nevadilo, protože rád cestuji. Oba byli skvělí, mě se však velmi líbil jeden z nich. Bylo mě s nimi dobře, vůbec se mě nechtělo domů, a tak mě navrhli, že bych u nich mohl spát. V noci se to ovšem nějak zvrhlo a já měl s oběma první sexuální zkušenost. Já se bohužel do toho, který se mě líbil nešťastně zamiloval. Věděl jsem však, že se mají opravdu rádi, a proto jsem se už víckrát o nic nesnažil, i když jsem byl z toho několik týdnů úplně zničený. My gayové to máme mnohem těžší si najít nějakého partnera, a proto se musíme mnohem více snažit. Mě se to podařilo, teď mám bezvadného kluka, do kterého jsem opravdu zamilovaný a život s ním se mi sdílí o mnoho lépe.

Miloš